Superman se vrací
Superman se vrací
USA, 2006,Česká premiéra 27. července. 2006
Legendární superhrdina se vrací na Zemi a zjišťuje, že jeho láska má dítě i nového přítele. A zlotřilý Lex Luthor si navíc plánuje podmanit naši planetu… Velkolepý návrat komiksového hrdiny na velkém plátně funguje výborně a potěší i nebývale vydařený záporák.
Režie: Bryan Singer
Hrají: Brandon Routh (Clark Kent/Superman), Kevin Spacey (Lex Luthor), Kate Bosworth (Lois Lane), James Marsden (Richard White), Sam Huntington (Jimmy Olsen), Frank Langella (Perry White)
Scénář: Michael Dougherty, Dan Harris, Bryan Singer
Kamera: Newton Thomas Siegel
Hudba: John Ottman
Distribuce:Warner Bros., 154 min., od 12 let, 25 kopií
RECENZE
Už vesmírem poletující titulky podbarvené optimistickými fanfárami naznačí, že Singerovi se povedlo něco výjimečného. Vůbec totiž nemusíte vědět, že jde o kopii úvodu Donnerova Supermana z roku 1978 a že posloucháte hudbu Johna Williamse, jež byla před bezmála třiceti lety nominována na Oscara; je to zkrátka působivý začátek filmu, a basta. A podobné je to se vším, co následuje. Přestože je totiž záměr navázat na první supermanské celovečeráky veskrze nostalgický, režisér si z nich s chirurgickou přesností bere jen ty prvky, které fungují i samostatně – ty, které jsou nadčasové.Znalost předchozích dílů divácký zážitek pochopitelně prohloubí, ale vystačíte si i s mlhavým povědomím o nezničitelném chlapíkovi v červenomodrém kostýmu, který se v přestávkách mezi zachraňováním životů věnuje novinařině coby krapet nemotorný Clark Kent. Tenhle chlapík (Brandon Routh) se teď do našeho světa vrací po několikaletém výletu k troskám své domovské planety Krypton, kde doufal nalézt byť jen známku života. Nenašel nic – a na Zemi mezitím leccos ztratil. Společně s hrdinou zjišťujeme, že jeho někdejší láska Lois Laneová (Kate Bosworth) stačila vyhrát Pulitzerovu cenu za článek s názvem Proč svět nepotřebuje Supermana, zasnoubit se a porodit syna. Ústředním motivem filmu poněkud překvapivě není velkolepé předvádění nadlidských schopností a boj se zlem, nýbrž právě to, jak si Clark dokáže poradit se svým osobním životem. Zlo ovšem nespí: Supermanův úhlavní nepřítel Lex Luthor (Kevin Spacey) spřádá plán, po jehož dovršení by z amerického kontinentu měla zbýt jen plejáda trapných ostrůvků…
Spaceyho plešatý zloduch je stejnou měrou komický i zlověstný – a pozoruhodná rovnováha je příznačná pro celý snímek, který by se v rukou méně zkušených tvůrců snadno změnil ve směšného kočkopsa. Singer a jeho scenáristé úspěšně skloubili staré s novým, odlehčené s osudovým, dětské okouzlení s dospělými tématy. Až uvidíte, jak Marlon Brando posmrtně ‚hraje‘ Supermanova otce, nebudete uvažovat nad tím, z kterého archivu asi filmaři tyhle záznamy vyštrachali; přijmete to jako samozřejmost a budete hltat každé jeho slovo. A přestože romance mezi Lois a hrdinou chvílemi balancuje na hraně stokrát viděné telenovely, není laciná – už proto, že snoubenec Laneové je sympaťák a neexistuje moc důvodů, proč od něj utíkat zpátky do Supermanovy náruče.
Snímek funguje i díky solidním hereckým výkonům, vedle okouzlujícího zlouna Spaceyho vyniká zejména Kate Bosworthová, jejíž ‚zuřivá reportérka‘ Lois je jasně nejživotnější postavou celého filmu. A nezklame ani nováček Brandon Routh v kostýmu idealistického superhrdiny, přestože do charismatu Christophera Reevea mu přece jen něco schází.
Zklamáni možná budou ti, kdo si od filmu slibovali hlavně dechberoucí akční scény; ne že by se tu nenašly, ale jsou odsunuty na vedlejší kolej. Tvůrci nám navíc zdaleka nejúchvatnější sekvenci, v níž Superman zachraňuje raketoplán a padající letadlo, nemoudře naservírují hned v úvodním dějství – tuhle trikově dokonalou a skvostně zrežírovanou podívanou už později netrumfne ani taková lahůdka, jakou je detail letící kulky, která se ve zpomaleném záběru rozplácne o hrdinovo otevřené oko.
A bohužel ji netrumfne ani epická závěrečná třetina, v níž se Superman konečně střetne s Luthorem a pokusí se zmařit jeho ďábelské úmysly. Na vině je především scénář; ne že bych byl nějak zvlášť krvelačný, ale poté, co byla ústy padoucha slibována destrukce celého kontinentu a „smrt miliard“, cítil jsem se skutečným průběhem finále tak trochu ošizený.
Pokud však od Singerova počinu nebudete za každou cenu vyžadovat filmovou obdobu jízdy na horské dráze, odejdete z kina s úsměvem. Čeká vás spíš projížďka na staré dobré pouťové labuti, kterou si nejlépe vychutnáte s blízkou osobou po boku. Je to trochu pomalejší atrakce, ale výhled budete mít úžasný.